Ocenění za kvalitu a lepší život ve městě
Představitelé Zdravého města Moravská Třebová si převzali 23. – 25. ledna 2008 na slavnostním ceremoniálu v Karlových Varech na Národní konferenci ke kvalitě ve veřejné správě významné ocenění za svůj postup v rámci zavádění metod kvality do práce na městském úřadě.
Projevila se tak dlouholetá práce tvůrců tohoto projektu směrem ke kvalitnímu úřadu komunikujícímu s veřejností. Ocenění si z rukou ministra vnitra Ivana Langera převzal místostarosta města Miloš Izák a koordinátorka projektu Veronika Cápalová. „Uspěli jsme v kategorii cen, které se udělují za systémový postup samospráv směrem ke kvalitě života a udržitelnému rozvoji na základě mezinárodních standardů s názvem místní Agenda 21. Základem realizace tohoto projektu v našem městě byla aktivní spolupráce s veřejností se zohledněním jejich názorů a s partnerskými organizacemi, která vedla ke zlepšení strategického řízení. Důležitou složkou bylo také zkvalitnění života a zdraví obyvatel ve městě“ upřesňuje místostarosta města Miloš Izák.
Místní Agenda 21 je mezinárodní program zavádění zásad udržitelného rozvoje na místní úrovni (města, obce, regiony). Cílem je vytváření procesů, které příznivě ovlivní kvalitu života nejen součastných obyvatel měst, ale také život generací jejich dětí, to vše ve spolupráci s veřejností. Udržitelný rozvoj je jedním z cílů EU a OSN.
„Z konkrétních opatření v Moravské Třebové je důležitá existence dlouhodobého Plánu zdraví a kvality života, který je mimo jiné výchozím dokumentem pro činnost odpovědných institucí. Jako hmatatelný/doložitelný výstup je možné označit například zlepšující se komunikaci mezi městem a občany (kvalitní služby Občanského informačního centra na MěÚ – OIC), grantový program města, zlepšování sociálních podmínek (zapojení zdravotně postižených do běžného života díky dennímu stacionáři Domeček, potravinová pomoc pro sociálně slabé rodiny s dětmi, činnost DDM M.Třebová a Centra volného času), udržování dobrého životního prostředí (rozšiřování sběrových dvorů, podpora ekovýchovných aktivit),“ vysvětluje koordinátorka projektu Zdravé město a místní agendy 21 Veronika Cápalová.
Plán zdraví a kvality života je základem komunitního plánování. Jsou zde formulovány problémy z pohledu veřejnosti, přičemž jsou sledovány všechny oblasti s vlivem na kvalitu života a zdraví obyvatel města. Komunitní plán je důležitým podkladem strategického plánování a řízení, vzniká procesem „plánování odspodu“ (jedná se tedy o tzv. bottom-up či induktivní postup). Na jeho přípravě a aktualizaci spolupracují komise zřízené radou města za účasti odborníků i zástupců veřejnosti. Kromě obsahové stránky je každý komunitní plán dohodou, která je svými autory dále rozvíjena a kontrolována, a zároveň představuje nástroj pro motivaci veřejnosti do rozhodování o dalším vývoji místa v němž žije. Důležitým znakem komunitního plánování je partnerství – nejedná se tedy o „ukládání úkolů radnici ze strany veřejnosti“, ale naopak o partnerský postup všech místních subjektů k řešení veřejností vytyčených úkolů.