Turistika ve všech podobách je můj život

Starosta města Moravské Třebové Josef Ošťádal udělil 15. července 2010 Cenu města Moravská Třebová. Získal ji dlouholetý předseda Klubu českých turistů Josef Schneeweiss za mimořádnou aktivitu v oblasti sportu a tělovýchovy, především za dlouhodobou práci s dětmi a mládeží.

Jako předseda moravskotřebovského Klubu českých turistů přispěl k propagaci turismu a cyklistiky a díky jeho činnosti se mnoho lidí z naší země dozvědělo nejen o Moravské Třebové, ale i o krásách okolní krajiny.

  • Stal jste se druhou osobností, která byla oceněna moravskotřebovskou Cenou města, co to pro vás znamená?

Znamená to pro mě hodně, protože cítím, že veškerá moje práce, kterou jsem v Moravské Třebové jak v oblasti turistiky a sportu, tak v ostatních aktivitách udělal nebyla zbytečná. Těší mě to o to víc, že vím, že moje úsilí nepřišlo nazmar.

  • Všichni Vás znají jako aktivního sportovce turistu, cyklistu. Kdy jste začal s turistikou? Pamatujete si ještě na svůj první výšlap?

Na svůj úplně první výšlap si už moc nepamatuji. Ale myslím si že to bylo v roce 1954 a pravděpodobně vedl z Moravské Třebové přes Rychnovský kopec do Krasíkova. Ale to jsi nejsem zcela jistý .

  • Proč zrovna tento druh sportu, co Vám turistika přináší?

V první řadě je to odreagování a získání nových zážitků, poznání světa a historie. Za druhé život v kolektivu, protože turistika se moc sólově dělat nedá.

  • V 90. letech se uvolnily hranice. Využil jste také nových možností návštěvy cizích zemí nebo dáváte přednost domácí turistice?

V současné době je to opravdu více v našem regionu. Jinak jsem ale rád, když se mohu podívat do světa. To už jak v rámci naší republiky, tak za hranice. Za hranicemi toho bylo v dřívější době spíše na kolech. Pokud se uvolnily naše možnosti cestování po světě na běžnou pěší túru, tak jsem toho pak využil na návštěvu všech vysokohorských oblastí v Evropě.

  • Člověk vždy objeví při svých cestách nějaké místo, které ho zaujme, osloví. Máte vy nějakou oblast, krajinu na kterou zvláště vzpomínáte?

Velice silné zážitky mám z návštěv v Dolomitech, protože to je prostor výjimečný svojí krásou a pestrostí. Velmi zajímavé jsou i centrální Pyreneje. Jedna z nejkrásnějších akcí, kterou jsem absolvoval byl týdenní pochod kolem Mont blancu. Odtud jsem si přivezl mnoho krásných zážitků a obrázků. Velice atraktivní byla také návštěva Zakarpatské Ukrajiny a cesta po poloninách.

  • Kromě nadšeného turisty jste i velmi zdatný cyklista. Zakládal jste v Moravské Třebové mládežnický cyklistický oddíl. Díky Vám se jeho členové dostali do řady zemí Evropy. Co Vás k tomu vedlo, že jste se dal i na tento sport?

Byla to snaha o to, abychom nebyli jak se říká „jednonozí“ a nedělali pouze jeden typ turistiky. Snažil jsem se o maximální pestrost v této oblasti. Cykloturistika má větší akční potenciál než pěší. Rozšíří vám obzory. Můj první cykloturistický výlet spadá hodně daleko do žákovských let, kdy jsme se spolu s dalšími kamarády vydali z Moravské Třebové na Máchovo jezero. Když jsem ukončil vysokou školu, zaměřil jsem se více na vodáctví, které se v Moravské Třebové výborně rozběhlo. Díky tomu jsem se mohl vrátit ke kolu. Podařilo mi získat řadu mladých lidí a vytvořit s nimi oddíl, který postupem času odrůstal. Tak jsem projel se čtyřmi generacemi republiku a zahraničí. V 70. a 80 letech, kdy jsme měli omezený pohyb, jsme byli nejdále v Bulharsku, kde jsme dělali výlety kolem pobřeží Černého moře. S oddílem jsme navštívili NDR, Polsko, Rumunsko. Stal jsem se také členem Republikové komise cykloturistiky při Českém ústředním výboru svazu turistiky, kde jsem se na dlouhá léta stal jejím vedoucím. Zároveň se ze mě stal i průvodce cyklistiky v cestovním ruchu. Díky tomu jsme mohli dělat i rozsáhlejší cesty po Evropě. Dá se říct, že kromě dvou až tří zemí jsem Evropu poznal celou. Nejzajímavější byla kombinovaná cesta s autobusem do Turecka, kterého se zúčastnili právě i někteří členové oddílu a myslím si, že na to rádi dodnes vzpomínají.

  • Stál jste u zrodu odboru turistiky v našem městě a více než 30 let vykonával funkci předsedy. Dalo to hodně práce? Jaké byly začátky.

Začátky turistického oddílu byly soustředěny na činnost s dětmi ve vztahu k vodní turistice. Se zajištěním základny se žákovský oddíl pomalu rozrůstal a přidávali se dospělí. Podařilo se nám od tělovýchovné jednoty získat pro trvalé používání opuštěnou kuželnu, kterou jsme přestavili na klubovnu, loděnici a sklad materiálu. Díky velkému počtu dospělých lidí se tato aktivita začala rozdělovat. To bylo impulzem k tomu, že jsem přestal táhnout vodu a pustil jsem se na kolo. Poté se začala rozšiřovat také turistika na běžkách, která se udržela dodnes. Tak jsme měli možnost sportovat celý rok.

  • Dnes jste spojován s mnoha akcemi ve městě. Ať už je to Vandr skrz Maló Hanó, cykojízda do Javoříčka, stál jste u zrodu nové rozhledy, pomáhal i s Hřebečskými důlními stezkami. To chce spoustu času, energie a chutě do práce. Měl jste podporu i doma?

Měl. Manželka se mnou v dřívější době jezdila, ať už to bylo na vodu, běžky, do hor nebo na kola. Řekl bych, že pro ni turistika byla velkým koníčkem. Bohužel po úrazu jí nebylo umožněno v tom nadále pokračovat. Přesto mě nadále podporovala. Za to jí velmi děkuji a jsem vděčný, protože bez toho by to nebylo možné.

  • Líbí se Vám Hřebečské důlní stezky?

Líbí, akorát mám jednu drobnou připomínku, kterou jsem hned v úvodu řekl zpracovatelům. Myslím si, že to rozšířili do příliš velkého rozsahu a prostor Rychnovského kopce nebude z naší strany moc využíván. Tak velké území bude mít velké nároky na údržbu v dalších letech, o kterých se při budování moc neuvažuje, a to, obávám se, přinese s sebou řadu komplikací.

  • Putujeme-li českou krajinou, často narážíme na zničené ukazatele, tabule… Jaký je váš názor na lidi, kteří mají potřebu ničit informační tabule, turistické značení nebo cykloznačky? Právě v tuto dobu je to velmi aktuální problém.

Vandalismus je skutečně výrazný a je to nepochopitelné, protože nevím, co kdo může mít z toho, když zničí fotografie nebo informační tabule, které seznamují s přírodními nebo historickými zajímavostmi dané oblasti. Bohužel se domnívám, že to skutečně dělají mladí lidé. Já v současné době mám na svém triku cykloznačení ve Svitavském okrese v rámci Pardubického kraje. Za loňský rok bylo škod na cykloznačení v Pardubickém kraji více než za 450 000 Kč. To jsou prostředky, které jsou doslova vyhozené do větru. Je to nekonečná práce.

  • Mnoho lidí o sobě říká, že nemá nijak dobrý orientační smysl. Řekněte, ztratil jste se někdy? Vy, jako ten co značí cesty pro nás, ostatní turisty?

No, myslím, že ano . I když se domnívám, že mám orientační schopnosti docela dobré. Když ale sem tam není dobrá viditelnost a jsem v neznámém prostředí, tak se to podaří. Ale vždycky jsme se našli!

  • Dokážete si tipnout, kolik jste za svůj život nachodil a najezdil kilometrů?

Na kole to jsou asi tisíce nebo spíše desetitisíce kilometrů. Pěšky a na běžkách to bude taky kolem těch tisíců. Těžko se to dá říct, nevedl jsem si nikdy evidenci jednotlivých výletů. V rámci oddílového vyhodnocení jsem v minulém roce najezdil přes 3000 km na kole a nachodil téměř 1000 km pěšky. Není to moc, ale není to ani málo.

Vytvořeno 23.7.2010 13:03:47 | přečteno 339x | ernest