Vlajka pro Tibet

Tibet.png

Již několikátým rokem zavlaje 10. března na moravskotřebovské radnici tibetská vlajka. Tento den si připomeneme 52. výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci Tibetu, při kterém zemřelo nejméně 80 000 Tibeťanů.

Celosvětová kampaň Vlajka pro Tibet vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě s cílem poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu. Česká republika se ke kampani připojuje pravidelně od roku 1996 a v loňském roce ji v ČR podpořilo 3643 obcí, měst, městských částí nebo krajů . Podrobné informace a úplný seznam míst najdete na internetových stránkách: www.tibinfo.cz. V loňském roce akci Vlajka pro Tibet podpořilo také 31 českých středních škol a gymnázií.

Proč tibetsku vlajku 10.3.2011 vyvěsit? Před dvaceti lety, 17.11. 1989 jsme se po více než čtyřech desetiletích totalitní vlády komunistické strany stali demokratickou a svobodnou zemí. Ve stejném roce obdržel současný tibetský dalajlama Nobelovu cenu míru. Symbolicky ji věnoval Tibeťanům – malému národu ve střední Asii. Tibet je okupovanou zemí téměř 51 let. Na nelehký život pod nadvládou Čínské lidové republiky dohlíží v samotném Tibetu, dnes Tibetské autonomní oblasti, přibližně 250 000 příslušníků čínské lidové armády.

Pokud například v Tibetu vyvěsíte tibetskou vlajku, zazpíváte tibetskou hymnu nebo nenásilně upozorníte na porušování lidských práv, můžete být zatčen, vězněn, mučen, souzen a odsouzen a to bez práva na obhájce nebo řádný soudní proces. To všechno bez ohledu na to, že se Čína paradoxně zavázala k dodržování Deklarace lidkých práv jako jedna z prvních zemí již v roce 1948. Jako Tibeťan budete v důsledku masivního přesídlování čínských obyvatel na území Tibetu národnostní menšinou ve vlastní zemi, setkáte se s rasovou diskriminací. Je velmi pravděpodobné, že budete nevzdělaný, nezaměstnaný nebo budete žít pod hranicí chudoby. Pokud se vám podaří studovat, nebude vám ve většině případů umožněna výuka ve vašem rodném jazyce. Vaše kulturní zvyky a tradice budou zakazovány nebo omezovány. Narazíte na omezování svobody tisku, cenzuru a internetovou cenzuru. Velmi silně si uvědomíte omezování osobní svobody, svobody názoru a projevu, shromažďování nebo náboženského vyznání.
Pokud například v Tibetu vyvěsíte tibetskou vlajku, zazpíváte tibetskou hymnu nebo nenásilně upozorníte na porušování lidských práv, můžete být zatčen, vězněn, mučen, souzen a odsouzen a to bez práva na obhájce nebo řádný soudní proces.
To všechno bez ohledu na to, že se Čína paradoxně zavázala k dodržování Deklarace lidkých práv jako jedna z prvních zemí již v roce 1948.

Pokud vám čínský politický systém uplatňovaný v Tibetu nápadně připomíná některé z represí, které jsme my sami zažili na vlastní kůži v průběhu čtyřicetiletého působení komunistické nadvlády, o to naléhavěji, v přímé konfrontaci s totalitním režimem, tak jak si ho pamatujeme z naší nedávné historie, vyznívá žádost o projev solidarity s podobně zkoušeným národem, který svou demokracii a svobodu dosud nevybojoval.

Slovo „demokracie“ se stalo neodmyslitelnou součástí názvů některých významných českých politických stran a zároveň důležitým mezníkem svobodné existence občanů této země. Pokud bychom ji ale získali pouze pro sebe, naše snaha by jistě nebyla úplná. Demokracie by totiž neměla být výsadou ale právem, stejně tak by lidská práva měla být přirozeně nadřazena ekonomicko-politickým zájmům. Lidská práva nemají hranice, a pokud jejich nedodržování kdekoliv na světě budeme ignorovat, stane se demokracie jen prázdným slovem, plným nepodstatných politických gest.

Mgr. Andrea Pavlátová, koordinátorka akce „Vlajka pro Tibet“ , Občanské sdružení LUNGTA

Vytvořeno 8.3.2011 12:47:56 | přečteno 327x | ernest