ZÁMEK

Původně hrad z konce 13. století. Na sklonku 15. století byla zahájena jeho přestavba na renesanční zámek. V letech 1611–1618 jej Ladislav Velen ze Žerotína rozšířil o pozdně renesanční arkádové křídlo. Při požáru města v r. 1840 značná část zámku shořela. Dodnes zůstaly zachovány renesanční arkády, věž, raně renesanční brána z r. 1492 a medailony Ladislava z Boskovic a Magdaleny z Dubé, jedny z nejstarších renesančních památek v ČR. Zámek je rekonstruován od roku 1996. Na zámku Vás čeká 5 stálých expozic - Středověká mučírna, Alchymistická laboratoř mistra Bonaciny, Poklady Moravské Třebové, Jak se žilo na venkově a geologická expozice Barevná planeta.
Kontakt: www.zamekmoravskatrebova.cz

MUZEUM

Budova muzea byla dostavěna v r. 1906 díky finanční podpoře bohatého třebovského cestovatele a rodáka Ludvíka Holzmeistera.

Muzeum egyptské princezny aneb Cesta kolem světa

Nechte se zlákat na cestu kolem světa. Zcela nová expozice Muzea v Moravské Třebové Vám takové putování umožní. Zažijete vzrušení z poznávání dalekých krajů společně s cestovatelem Ludwigem Holzmeisterem, někdejším mecenášem muzea. Uvidíte unikátní historické sbírky, které si ze svých cest přivezl. V expozici se setkáte s předměty z Indie, Barmy, Tibetu či Japonska. Raritou jsou 4 samurajské meče, jeden dokonce s čepelí z 15. století, kterého ochraňuje japonský mnich Komusó. Samurajské meče nejsou v České republice ve stálé expozici nikde jinde k vidění.

Vrcholem vašeho zážitku bude setkání s egyptskou princeznou Hereret, která žila v Thébách před více než dvěma a půl tisíci lety. Díky počítačovému tomografu a 3D technologii spatříte její skutečnou podobu. Jde o první mumii v České republice, u které odborníci provedli 3D vizualizaci. Nechybí sarkofág s mumií ani animace její tváře.

Unikátní interaktivní a multimediální expozice, oživená zvukovými efekty vám nabízí neopakovatelný zážitek. Po Náprstkově muzeu je tato egyptská sbírka největší v republice.

KLÁŠTER FRANTIŠKÁNŮ A KLÁŠTERNÍ KOSTEL

Klášter i kostel byl dokončen v r. 1690 za finanční podpory majitele panství Jana Ondřeje Lichtenštejna a byl zasvěcen sv. Josefu. Jedná se o nenáročnou stavbu, připomínající strohé stavby kapucínského řádu v době baroka. Kostel má i s vedlejší kaplí sv. Petra osm oltářů. Nejvýznamnějším dílem je socha sv. Josefa z r. 1712, umístěná nad vchodem do kláštera, která je dílem sochaře Jiřího Antonína Heinze. V klášteře je umístěna historická knihovna s cennými svazky. V nádvoří kláštera je možno shlédnout historickou studnu z r. 1704. Naproti kostelu se nachází bývalý ženský klášter z r. 1845, ve kterém byl ústav pro vzdělávání mladých žen.

HRADEBNÍ BAŠTY, ZBYTKY OPEVNĚNÍ

Opevnění pochází z počátku 16. století, původně bylo tvořené příkopem, vyšší vnější a nižší vnitřní hradební zdí, jedenácti baštami a městskými branami. Dodnes se dochovaly pouze fragmenty zdí a tři bašty.

MĚSŤANSKÉ DOMY

Ve vnitřní části města zůstal zachován unikátní soubor gotických a renesančních měšťanských domů, postavených z kamene a cihel po velkých požárech města v 16. století. Zejména ve vstupních síních přízemí (mázhauzech) lze obdivovat krásu hřebínkových či sklípkových kleneb, žeber, svorníků a konzol. Některé domy jsou opatřeny portály se znaky pánů z Boskovic a z Lipé, na jejichž výstavbu tehdy přispíval i majitel panství.

MOROVÝ SLOUP

Uprostřed náměstí se nachází morový sloup, postavený v letech 1718–20 na paměť morové epidemie, na níž zemřelo asi 900 lidí, tehdy téměř polovina obyvatel města. Autorem sloupu a jeho sochařské výzdoby je olomoucký sochař Jan Sturm.

RADNICE

Pozdně gotická stavba z doby kolem r. 1520, renesančně přestavěná kolem r. 1560. Druhé patro pochází z r. 1824. V budově se dochovaly místnosti s křížovými a síťovými klenbami, svorníky, polychromovaná žebra, renesanční konzoly, kamenné portály, v zadním traktu arkáda se sgrafitovou omítkou. V pracovně starosty, původně síni konšelů, se zachovala renesanční freska Šalamounův soud z doby kolem roku 1560. Kuriozitou je věž radnice z roku 1521 dostavěná r. 1764, která nemá základy.

FARNÍ KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

Původní gotický kostel ze 13. století byl obklopen hřbitovem a kaplemi sv. Antonína a Markéty. Kolem r. 1500 byl hřbitov zrušen a přemístěn na Křížový vrch. Po požáru r. 1726 byl kostel přestavěn na barokní. V interiéru je rozsáhlá barokní sochařská a malířská výzdoba, jíž dominují barokní sochy Víry a Naděje od třebovského sochaře J. F. Pacáka, žáka slavného Matyáše Brauna, malířské fresky od J.T. Suppera a jeho syna Silvestra, oltářní obraz od Josefa Reinische, zlomkovitě se dochovaly vnější i vnitřní fresky J. T. Suppera v Loretánské kapli.

LATINSKÁ ŠKOLA

Na venkovní straně nad okny je sedm renesančních kamenných desek s latinskými a řeckými nápisy. Uvnitř je velká místnost s krásnou hřebínkovou klenbou, zakončenou konzolami, s naučnými latinskými nápisy a jménem ředitele školy – Paulus Eckelius a datem 1566.

KAMENNÝ MOST S POVODŇOVÝMI DESKAMI

Most na Jevíčské ulici tvořil hráz kaskády několika rybníků začínajících jižně pod zámkem a pokračujících až na druhý konec města na Nové sady. Na začátku mostu je umístěno sousoší „Rozloučení s Pannou Marií“ údajně od třebovského sochaře J. Pacáka z r. 1722. Sousoší mělo být součástí Křížové cesty z farního kostela na Křížový vrch. Součástí mostu jsou kamenné desky s popisem následků dvou velkých povodní z r. 1663 a 1770, jež protrhly hráze rybníků u města a způsobily záplavy. Desky s nápisy nechali zhotovit Lichtenštejnové.

SCHODY MRTVÝCH

Jde o kryté schodiště s portálem, na kterém jsou znaky pánů z Boskovic a nápisem „Blažení jsou mrtví, kteří umírají v Pánu“. Schodiště bylo postaveno za panování Jana z Boskovic a vede na Křížový vrch.

KŘÍŽOVÁ CESTA

Barokní sousoší Tří Křížů s postavami Panny Marie, sv. Jana a dvou andělů je dílem sochaře Jiřího Pacáka z let 1730–40. Křížová cesta je tvořena čtyřmi barokními kapličkami, postavenými kolem roku 1723, které měly být součástí velké Křížové cesty začínající ve farním kostele a končící na Kalvárii na Křížovém vrchu.

HŘBITOVNÍ KOSTEL NALEZENÍ SV. KŘÍŽE

V lapidáriu zřízeném z empírové márnice je umístěna řada pozoruhodných renesančních náhrobků z přelomu 16. a 17. století. Jedná se převážně o náhrobky evangelíků, které byly v době rekatolizace po Bílé Hoře odstraňovány a použity k vydláždění kostela. Na hřbitově se nachází i řada hrobů ruských emigrantů, převážně z řad šlechty, kteří působili v letech 1922–35 v ruském gymnáziu ve městě.