Prohlídkové okruhy na zámku

Poklady Moravské Třebové (45 - 50 minut)

Tento okruh je věnovaný historii zámku a životního stylu od renesance do začátku 20. století. Prohlídka začíná obdobím humanismu a renesance, které zanechalo na zámku nejvýraznější stopu. K nejvýznamnějším exponátům patří tapisérie z počátku 16. století, kterou si Ladislav z Boskovic nechal vyrobit v dnešní Belgii, ještě před tím, ale nechal starý hrad přestavět v raně renesančním stylu.
Jinou významnou osobností, která se významně zapsala do stavebního vývoje zámku, byl Ladislav Velen ze Žerotína, který na svém dvoře hostil řadu umělců, učenců a také alchymistů. Ladislav byl jedním z nejbohatších šlechticů v zemi a nějakou dobu zastával i funkci moravského zemského hejtmana. Zámek nechal na začátku 17. století zvětšit o tři křídla s honosným systémem arkád v manýristickém stylu.
Po bitvě na Bílé hoře musel zemi opustit a zámek připadl pánům z Lichtenštějna, kteří sem přemístili úředníky a správu panství. Prohlídka končí v rytířském sálu z konce 15. století, který je zaklenut pozdně-gotickou klenbou s aliančními erby pánů z Boskovic.
www.zamekmoravskatrebova.cz

Středověká mučírna (40–45 min.)

Právo útrpné je tématem expozice, nazvané Středověká mučírna, která vznikla v roce 2007 ve sklepeních moravskotřebovského zámku. Expozice vás seznámí s nelidskými praktikami tortury. Právě zde můžete pocítit hrůznou atmosféru mučírny i katovny a na vlastní kůži si vyzkoušet různé mučící nástroje a donucovací prostředky jako je španělská bota, pranýř, palečnice, stolička pro čarodějnice či skřipec.
Moravské Třebové bylo uděleno hrdelní právo kolem roku 1406, katovna a mučírna byla dříve umístěna za hradbami města. Současná expozice v prostorách sklepení bývalého boskovického hradu je připomínkou tohoto tragického období.
Přijďte si vyzkoušet středověk na vlastní kůži!

Do středověké mučírny nelze umožnit bezbariérový přístup.

Alchymistická laboratoř Mistra Bonacina (40–45min.)

Nová interaktivní a multimediální expozice Vás zavede do laboratoře Mistra Bonacina, astrologa, alchymisty a dvorního lékaře Ladislava Velena ze Žerotína. Laboratoří Vás provedou tajemní alchymistovi pomocníci, a když se na Vás usměje štěstí, získáte elixír věčného mládí. Seznámíte se nástroji praktické alchymie – křivulemi, alembiky, athanory, dózami, tavící pecí, a podobně. Na vlastní oči uvidíte strážce alchymistovy laboratoře – Golema, zažijete magické alchymistické pokusy, nahlédnete do Žerotínova horoskopu narození a rozpoznáte bohatou alchymistickou symbolikou. Poodhalte roušku tajemství nad věčným koloběhem života a smrti!

www.zamekmoravskatrebova.cz

 Jak se žilo na venkově (15 min., individuální prohlídka, možná bez průvodce).

Tato expozice ukazuje styl života našich předků. Přibližuje jejich každodenní život, tak vzdálený našemu současnému způsobu existence. Na Moravskotřebovsku se hodně pěstoval len a tkalo lněné sukno. Návštěvníci si sami mohou vyzkoušet, jak je snadné ovládat tkalcovský stav. Kromě tkalcovského stavu můžete vidět další nástroje na zpracování lnu, zařízení selské jizby či dávný mandl.

Bezbariérový přístup do expozic je možný pouze po předešlé domluvě.

Možnost občerstvení v zámecké kavárně. Ochutnávka tajemných elixírů lásky a zdraví. Volný čas pro soukromé aktivity: (nákup suvenýrů atd..)

Doporučujeme: sladkou svačinku v cukrárně Pod věží nebo oběd v jedné z restaurací na pěší zóně.

Návštěva historického centra města

Prohlídka pozdně gotických a renesančních mázhauzů, renesanční radnice, morového sloupu.
Návštěva Turistického informačního centra, kde se nachází originální malba stropu z roku 1542 (Sv. Florián, patron hasičů).

Měšťanské domy

Ve vnitřní části města zůstal zachován unikátní soubor gotiských a renesančních měšťanských domů, postavených z kamene a cihel po velkých požárech města v 16. století. Zejména ve vstupních síních přízemí (mázhauzech) lze obdivovat krásu hřebínkových či sklípkových kleneb, žeber, svorníků a kozol. Některé domy jsou opatřeny portály se znaky pánů z Boskovic a z Lipé, na jejichž výstavbu tehdy přispíval i majitel panství.

Radnice

 Pozdně gotická stavba z doby kolem r. 1520, renesančně přestavěná kolem r. 1560. Druhé patro pochází z r. 1824. V budově se dochovaly místnosti s křížovými a síťovymi klenbami, svorníky, polychromovaná žebra, renesanční konzoly, kamenné portály, v zadním traktu arkáda se sgrafitovou omítkou. V pracovně starosty, původně síní konšelů, se zachovala renesanční freska Šalamounův soud z doby kolem r. 1560. Kuriozitou je věž radnice z r. 1521 dostavěná r. 1764, která nemá základy.

Morový sloup

Uprostřed náměstí se nachází morový sloup, postavený v letech 1718 – 1720 na paměť morové epidemie z roku 1715, jíž podlehla třetina obyvatel celého města, což bylo asi 900 osob. Autorem díla i jeho sochařské výzdoby je olomoucký sochař Jan Sturmer. Od 14.00 hod.

Prohlídka pokračuje na Křížový Vrch

Pod zámkem kolem povodňových desek, po Schodech mrtvých na hřbitov, kolem gotického kostela Povýšení sv. Kříže z r. 1500 ke hrobu Anny Gromesové (pověst Annenruhe – příběh moravskotřebovských Romea a Julie), poté k sousoší Kalvárie od J. Pacáka na vrcholu Křížového vrchu (překrásné výhledy do okolních zalesněných údolí i na samotnou Moravskou Třebovou.).

Kamenný most s povodňovými deskami

Most na Jevíčské ulici tvořil hráz kaskády několika rybníků začínajících jižně pod zámkem a pokračujících až na druhý konec města na Nové sady. Na začátku mostu je umístěnou sousoší Rozloučení s Pannou Marií údajně od třebovského sochaře J. Pacáka z r. 1722. Sousoší mělo být součástí Křížové cesty z farního kostela na Křížový vrch. Součástí mostu jsou kamenné desky s popisem následků dvou velkých povodní z r. 1663 a 1770, jež protrhly hráze rybníků u města a způsobily záplavy. Desky s nápisy nechali zhotovit Lichtenštejnové.

Schody mrtvých

Jde o kryté schodiště s portálem, na kterém jsou znaky pánů z Boskovic a nápisem Blažení jsou mrtví, kteří umírají v pánu. Schodiště bylo postaveno za panování Jana z Boskovic a vede na Křížový vrch.

Kostel povýšení sv. Kříže

V lapidáriu zřízeném z empírové márnice je umístěna řada pozoruhodných renesančních náhrobků z přelomu 16. a 17. století. Jedná se převážně o náhrobky evangelíků, které byly v době rekatolizace po Bílé Hoře odstraňovány a použity k vydláždění kostela. Na hřbitově se nachází i řada hrobů ruských emigrantů, převážně z řad šlechty, kteří působili v letech 1922–35 v ruském gymnáziu ve městě.

Konec prohlídky kolem 17,00 hod

Cena okruhu s průvodcem po městě nezahrnuje vstupy.